Peggy na Blog.cz

Inspirováno diskuzí pod předcházejícím článkem …

Vážně se snažím držet při zemi. Dokonce jsem si nacpala kapsy kamením, abych už nelítala (však mám hlavu samou bouli, jak do mě každou chvíli narazí nějaké letadlo)… ale pořád mě to táhne nahoru. Stát nohama na zemi, je pro mě prostě příliš těžké.

Konec přišel úplně nečekaně. Žádné pokašlávání, žádné nemoce. Na pátém kilometru prostě vypnulo a místností se začal šířit zápach spáleniny. Umřelo mi běhátko přímo pod nohama.